Historie našeho sboru
Církev československá husitská vznikla odloučením reformě orientovaných duchovních od římskokatolické církve a založením CČS(H) dne 8. ledna 1920. Duchovní kořeny církve tvoří starokřesťanská tradice východní i západní a česká reformace, včetně českobratrského hnutí. Zakladatelem a prvním patriarchou církve byl Karel Farský.
Nymburská náboženská obec byla ustanovena v únoru 1921. Dne 20.II.1921 přednášel Dr. Karel Farský v sále „Na knížecí“ a 28.II.1921 za vedení faráře Karla Svobody z Kostelní Lhoty byla ustavena náboženská obec v počtu 1.167 duší. První rada starších ve složení: Alois Veselý, František Hrnčíř, Oto Fiedler, Josef Přepeřský, Josef Harcuba, Štěpán Hauser, Terezie Fialová, Marie Šulcová.
První bohoslužby a křest konány 6. III. 1921.ve školní kapli sv. Jana. Náboženská obec byla státem schválena dne 8.5.1923. Její obvod tvořilo 36 obcí a osad s 2.400 příslušníky.
Od dubna 1923, po vyhoštění ze školní kaple sv. Jana, se konaly bohoslužby v chrámu Českobratrské církve evangelické až do roku 1935. Horlivý byl divadelní odbor, který značně přispěl finančně na stavbu sboru. Znamenitý byl pěvecký sbor. Aktivní byla Jednota mládeže, pořádány byly „dětské dny“.
Budova Husova sboru byla projektována ing.arch. Josefem Petříčkem z Chocně na pozemku zakoupeném v roce 1928 za 140.000 Kč. Stavba byla pořízena za 550.000 Kč arch. Josefem Šebkem z Nymburka v letech 1935-1936. Stavební plány nebyly realizovány v plném rozsahu, budova byla dostavěna bez kněžiště a postranních křídel s byty a úřadovnami. Sbor otevřel dne 17. V. 1936 biskup Stanislav Kordule za účasti 28 duchovních a několika tisíců věřících.
Husův sbor postaven ve funkcionalistickém stylu, budova je zděná, betonové stropy, betonová věž, střecha kryta eternitem. Mohutné 18 stupňové schodiště vede k lodžii, nad níž je balkon nesený 6 čtyřhrannými železobetonovými sloupy. Odtud se vchází do chrámové předsíně. Liturgický sál má rozměry: 20 x 11 x 8 m, má 12 oken. Věž je vysoká 26 m (ke zvonici vede 92 schodů, z toho 80 betonových a nejvyšších 12 je dřevěných.). Sbor obsahuje postranní pomocnou kancelář. Za kůrem jsou dvě větší místnosti pro zpěv a archiv. Pod sborem je divadelní a přednáškový sál. Ve sboru je 24 modřínových lavic, modřínový stůl Páně s leštěnou liturgickou dřevěnou soupravou.
Autorem oltářního obrazu "Poslední večeře Páně" je František Pojkar.
Po levé straně je Znojova busta Dr. K. Farského. Na pravé je schránka s urnou faráře Josefa Novotného.
Varhany jsou ze synagogy v Praze-Karlíně z roku 1899-1900 a byly získány v roce 1948. Mají dva manuály, 13 rejstříků, 4 a ½ oktávy.
Ve věži je jediný 60 cm vysoký zvon. Dva velké zvony byly zrekvírovány v průběhu 2. světové války.
Farní budova je mimo sbor. Byla získána v roce 1947 za 250.000 Kč.
Pomník Mistra Jana Husa z roku 1928 v Parku hrdinů, jež má po obou stranách desky připomínající oběti první a druhé světové války, je dílem sochaře Františka Přítele. Na pomník vyhlásil městský úřad veřejnou soutěž, kterou posuzovali profesor akademie sochař Bohumil Kafka a profesor V. V. Štech. František Přítel bezkonkurenčně zvítězil. Návrh podstavce, pamětních desek a celkové úpravy vypracoval profesor uměleckoprůmyslové školy arch. Pavel Janák.
Základní kámen byl položen 6. července 1927 a slavnostní odhalení se uskutečnilo 2. září 1928. Celou akci organizoval speciální komitét „k postavení pomníku M. Jana Husa a pamětních desek našim spoluobčanům padlým za světové války“, který zřídil a organizoval „Fond Husova pomníku“, jenž byl naplňován z veřejné sbírky. Bylo vynaloženo 96 tisíc korun. Částku 14 tisíc Kč „na zbudování pomníku padlým legionářům a vojínům nymburským“ věnovala místní jednota Čsl. obce legionářské.
Po roce 1946 byly původní čtyři pamětní desky s hlavním nápisem PADLÍ MĚSTA NYMBURKA VE SVĚTOVÉ VÁLCE vyměněny za šest desek a seznam byl doplněn seznamem obětí druhé světové války.
(text o historii pomníku poskytl autor Jan Řehounek)
